Vrh "A" Jak jsme rodili

9. února 2012 v 11:30 |  Jak jsme rodili

Mám doma fenu bordeauxské dogy přesto ,že její jméno je na D, říkám jí Aziza. Bydlí s námi v Brně v rodinném domě a je chovaná vevnitř . Je to člen rodiny a často s námi spí i v posteli.
Protože jsme chtěli ,aby měla štěňátka byla po druhém roce nakryta.Bohužel to nevyšlo.V září loňského roku znovu a zase bez úspěchu.Kryli jsme vždy 10 a 13 den a poprvé i podle odběru krve..Letos v dubnu jsem si řekla, že to zkusíme naposledy.Klárka Jandová mi poradila zkusit krýt později.Nakryli jsme tedy 13 a 15 den.A ono to vyšlo.Přišli jsme na to tak, že začala lehce krvácet a my hned běželi na veterinu .



Tam udělali sono ,kde jsme uviděli 6 malých zárodků miminek.Krvácení brzy přestalo , snad bylo tak vypuzeno nežádoucí vajíčko.Asi týden před porodem jsem navštívila paní Sašu Ohlídalovou, abych získala informace o molossech a vyptala se jí na její zkušenosti. Byla jsem velice mile překvapena vstřícným jednáním a jejím krásným vztahem k vlastním psům. Nadšená a povzbuzená jsem se vracela domů.

Aziza ležela v pelíšku a měla problémy postavit se na nohy,suše pokašlávala a zvracela šťávy.Diagnóza virová laryngitida týden před porodem.Později jsem zjistila ,že to chytila přes plot od sousedovic čivavy.
Dostala šetrná antibiotika injekcí na 48 hodin.Ve středu navečer se ale zase zhoršovala, takže ještě jednou.V pátek večer ožila - zase to byla moje silná, krásná fena s pupíčkem.Po celou dobu naštěstí žrala, sice méně ,ale stačilo to.

V sobotu ve 14.00 hod začala zrychleně dýchat a chodit často ven čurat. Hrabala na zahradě jámy, což nikdy nedělala. V noci byla neklidná ,pořád chtěla ven a dýchala ,jak lokomotiva. Ráno v pět hodin se mi zdála na smrt unavená. Volala jsem hlavní veterinu - na porodní a konzultovala stav feny. Poradili čekat, ale na druhé straně po prodělané laryngitidě budou připraveni na císařský řez.V sedm ráno jsem si troufla volat svému veterináři o radu.Ten řekl čekat do oběda a pak by udělal operaci sám.

V deset hodin začalo silně pršet ,úplná průtrž mračen.Aziza ležela v pelíšku a strašidelně zařvala.Zvuk z jiného světa - pes baskervilský by se nemusel stydět.Začala okolo sebe kousat a poskakovala na místě .Manžel a dcera utekli, protože se báli.Musela jsem riskovat a kleknout si k ní.Začala jsem ji hladit a povídat jí ,jak je šikovná.Náhle se vzepjala a vyletělo z ní bez obalu, placenty i vody první obrovské štěně.

Mělo urvanou pupeční šňůru. Rodila jsem čtyřikrát menší psy ,ale tohle jsem ještě neviděla.Vypadalo jako mrtvé, vzala jsem ho a vysála mu vodu z nosu, malíčkem jsem uvolnila pusinku a pak rychle sušila třením ručníčku malého prcka.Fena začala v tomto okamžiku spolupracovat olizovala ho a tak jsem ho nechala opatrně napít.U ní dokonale ožil. Pak jsme ho zvážili 560 gramů.Obr Atilla slavný válečník byl na světě.

Přesně za 50 minut se začala rodit další štěně. Zařvala jen jednou a vylétla fenečka, stejně jako pejsek s tmavou čuničkou. Zase bez obalu, s urvanou šňůrou a bez placenty.Za hodinu další,ale světlá fenka se stejnou váhou 380 gramů.Potom za půl hodiny tmavá větší fenka. Pořád bez obalů a placent, vždy plné plodové vody v nose a pusince.Manžel je vážil a vytíral do sucha, dcera vážila a udržovala na termofonu v teple.Každé dostalo od mámy napít, což vyvolávalo další porody. Taky se na ně lítala přes pokoj dívat s tím to urychlovala. Za dvacet minut po čtvrté fenečce šla Angie drobná tmavá holčička.Za hodinu se narodil světlý pejsek, nejmenší ze štěňat,tento byl i plodovém obalu s placentou. Za deset minut po něm vyšel z feny napůl obrovský pes a zůstal zaseklý v ní .Rychle jsem roztrhla obal odsála vodu z nosu a vyčistila pusinku.Fena neměla stahy ,někde byl problém. Opatrně jsem vsunula malíček do feny a ucítila jak drží za napnutou pupeční šňůru.Manželovi jsem řekla ,že pejska povytáhnu a on musí přestříhnou pupeční šnůru ,co nejdál od jeho pupíku. Muž se třepal ,ale pak se nadechl a dal to.Pejsek se uvolnil a my mohli oživovat.Bylo to sedmé, podle literatury kritické štěně.Dostal jméno po mámě Azi.Vážil 490 gramů.Začali jsme všem volat ,že máme sedm štěňat. Klečela jsem u feny a mazlila se s ní . Za tři hodiny z ní něco vyšplíchlo začala jsem volat dceru na pomoc. Byla to Afinka světlá fenečka a poslední štěňátko 335 gramů.Vyklidili jsme pokojíček a já si lehla na matraci k feně. Ta silně zmatkovala a dupala po štěňatech ,když začali kníkat.Celou noc jsem je vydělávala z pod ní a spravedlivě přikládala na pití.V pondělí jsem zavřela obchod a ležela u štěňat.V úterý se mi fena nezdála a tak jsem si ji přemístila do místnosti za obchodem.V pravé poledne se odvápnila. Ve spánku dostala záchvat ,silné křeče nohou a cvakání zuby.Již dvakrát jsem to zažila u své pudlice ,takže jsem volala veterinu. Dostala kalcium do žíly a glukosu v kapačce do těla.Bylo to moc štěňat a vůbec nespala.Mám ustláno i týden po porodu u feny a pořád ji kontroluji.Ona je moje statečná holka a já jí pomůžu. Jsem tady pro ni ,tak jako ona byla vždy pro mě.My dvě to zvládnem, beru si od začátku prázdnin mateřskou dovolenou a užijem si to !!!!!!!!!!

Tímto bych chtěla poděkovat Saše Ohlídalové a Kláře Jandové za pomoc a konzultace po telefonu,zájem a odbornost kterou předávají dál.Jsou lidi na svých místech s obrovským zápalem pro věc a velkým srdcem, které miluje všechno živé. Děkuji
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama
Sensuels Bordeaux CHS
Jana Poláková
Gajdošova 58
Brno 615 00
Telefon:
722 942 892
E-mail:

TOPlist